Velikonoce

Velikonoce připadají na první neděli po prvním jarním úplňku po jarní rovnodennosti. Letos to je 31.03.2024, příští rok 20.04.2025.

Co jsou Velikonoce?
      Velikonoce jsou svým původem svátky jara. Před cca 3500 lety dali kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy – oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním.
      Na velikonoce se křesťané připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Je to původně doba, kdy lidé toužící přijmout křest zintezivnili svoji přípravu. Ostatní křesťané se brzy připojili, aby si tak sami svou víru oživili. Po velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní do svátků „Seslání Ducha svatého“, kdy se připomíná další událost. Velikonocemi totiž nic neskončilo. Apoštolové se v dalších 40 dnech setkávali se vzkříšeným Kristem. Při posledním setkání jim Kristus řekl, že již ho neuvidí, ale dostane se jim posily Ducha svatého. Tak se stalo za dalších 10 dní.

Velikonoční zvyky

     Na škaredou středu se nesmíte mračit, jinak se budete mračit každou středu v roce.
      Na zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou – nebudete nemocní. Hospodyně musí zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést na křižovatku – nebudete mít v domě blechy. V Orlických horách se házel do studny chléb s medem – aby v ní byla vody celý rok. Také jidáše s medem zaručovali zdraví.
      Na velký pátek se lidé chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu – pak je nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem. Nesmělo se prát prádlo, nesmělo se pracovat v sadu, nesmělo se nic půjčovat.
      Na bílou sobotu se z ohořelých dřívek udělal křížek a ten se donesl na pole, aby bylo úrodné. Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby odradily požár. Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka.
      Na boží hod velikonoční dostala každá návštěva kousek posvěceného jídla, trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu – aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.

Velikonoční recepty najdete na stránce Velikonoční kuchařské recepty, návody na přípravu velikonočních dobrot.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *