Velikonoční zvyky

Pletení pomlázky
      Podle tradice ze 14.století manželé a milenci šlehali své milé manželky a milenky. Ten kdo časně ráno nevstal, byl polit studenou vodou v posteli. Uplést pomlázku uměl dříve skoro každý. Všichni muži a děti vstávali na Velikonoční pondělí časně zrána, aby vyšli na koledu. Obcházeli sousedství a šlehali děvčata, aby ta byla příští rok zdravá a stále mladá.
Velikonoční vajíčka jsou další z Velikonočních tradic. Tu jako první zavedli pravděpodobně Egypťané. Nejstarší nalezená zrobená kraslice je podle vědců stará neuvěřitelných 2300 let. Vajíčka dostávali koledníci za odříkání hezké koledy. Velikonoční vajíčka musela být plná a barevná. Ty vyfouknuté, takzvané kraslice, se používali jako dekorace.
Velikonoční beránek je symbolem člena Božího stáda, o něž se stará jejich pastýř – židovský Bůh. Beránek je již od středověku známý jako obřadní pokrm. Dnes se pečivo ve tvaru beránka peče každým rokem na Velikonoce v mnoha rodinách.
Velikonoční zajíček je tradicí převzatou z Německa. Proč právě zajíček rozdává velikonoční vajíčka? Původ této tradice najdeme v historii, kdy byl zajíc často vídán u lidských obydlí a hledal potravu. Dalším vysvětlením může být také fakt, že lidé dříve, když upekli chleba ve tvaru zajíčka, dávali doprostřed vejce. Ne vždycky vajíčka přináší Velikonoční zajíček. Ve středních Čechách nadělovala liška, jinde zase slepička či dokonce skřivánek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *